Rozeznat daňově uznatelné a neuznatelné náklady není někdy úplně jednoduché. Které účty dělají podnikatelům nejčastěji problémy a v čem chybují? A které náklady jsou vždy daňově neúčinné?
Blíží se druhý termín, kdy bude nutné podat přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob, které využívají služeb daňového poradce. Mnozí podnikatelé se ještě horečně snaží do svého účetnictví zahrnout náklady, díky nimž klesne základ daně, a tím i vypočítaná daň. Daňová (ne)uznatelnost nákladů je tedy velmi aktuální téma.
Pro začátek je třeba definovat, co vlastně daňově uznatelné a neuznatelné náklady jsou. Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) považuje za daňově účinné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Základním vodítkem při posuzování, zda jde či nejde o daňově uznatelný náklad, je úvaha, zda náklad přímo slouží k dosažení nebo alespoň udržení příjmů. To je však mnohdy slovíčkaření, a proto je dobré, neví-li si účetní rady, obrátit se na zkušeného daňového poradce, který případnou (ne)uznatelnost spolehlivě posoudí.
Pokud účetní jednotka rozhodne o tom, že náklad bude daňově uznatelný, musí také prokázat, že tento náklad skutečně vznikl. To dokáže prostřednictvím účetního či daňového dokladu, smlouvy atd. Důležitá je rovněž přímá souvislost s daným účetním obdobím.
Daňově uznatelné náklady
Výčet daňově uznatelných nákladů, tak jak je uvádí ZDP, je velmi dlouhý, až vyčerpávající, a kapacita tohoto článku na to nestačí. Uveďme tedy alespoň některé, jež zákon považuje za daňově účinné:
- odpisy hmotného majetku,
- zůstatková cena hmotného majetku s některými výjimkami,
- členské příspěvky za určitých podmínek,
- pojistné hrazené poplatníkem, souvisí-li s příjmem, jenž je předmětem daně a není od daně osvobozen,
- pojistné na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za splnění určitých podmínek (viz níže),
- daň z nemovitých věcí, pokud byla uhrazena,
- výdaje na pracovní cesty,
- škody vzniklé v důsledku živelních pohrom.
Daňově neuznatelné náklady
Vyjdeme-li z uvedené definice daňově uznatelných nákladů, pak se logicky za daňově neuznatelné považují ty, které neslouží na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Naprosto spolehlivě a vždy můžeme za daňově neuznatelné označit tyto:
- Náklady související s reprezentací firmy na účtu 513 – Náklady na reprezentaci – nejčastěji jde o pohoštění, občerstvení, poskytnutí nealkoholických nápojů zaměstnancům, večeře s obchodním partnerem apod.
- Ostatní sociální náklady nad rámec stanovený zákonem na účtu 528 – Ostatní sociální náklady – na tomto účtu evidujeme náklady nad rámec účtu 527 stanovený zákonem.
- Účet 543 – Dary – zde jsou účtovány dary ve formě peněžních prostředků, zásob, zboží, výrobků i dlouhodobého hmotného investičního majetku.
Připomeňme, že na účtu 527 – Zákonné sociální náklady účtujeme o nákladech vytvořených pro pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví zaměstnanců. Běžně se zde setkáváme s příspěvkem na závodní stravování, dále s proplacením povinné lékařské prohlídky, dalším vzděláváním pedagogických pracovníků nebo stravenkami hrazenými zaměstnavatelem ve výši 55 % (právě stravenky hrazené nad rámec účtujeme na účtu 528).V souvislosti s novelou ZDP došlo ohledně darů ke změnám. Fyzické osoby si mohou od základu daně odečíst dar, pokud přesáhne v úhrnu 2 % základu daně, nebo je ve výši alespoň 1 000 Kč. Právnická osoba si může od základu daně odečíst dar, jehož hodnota činí alespoň 2 000 Kč.
A nyní přichází změna oproti dřívějšku. Pro zdaňovací období skončená v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 si mohou právnické osoby odečíst maximálně 30 % sníženého základu daně. Pro účetní období končící po 1. 3. 2022 včetně se hranice vrací na původních 10 % sníženého základu daně. Více se dozvíte v článku Dary – dočasné změny pro roky 2020 a 2021.
- Účet 545 – Ostatní pokuty a penále – na účtu 545 jsou evidovány pokuty a penále hrazené státním institucím, finančním úřadům, zdravotním pojišťovnám, České správě sociálního zabezpečení, živnostenskému úřadu apod.
- Účet 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv – tvorbu rezervy je třeba upravit vnitřním účetním předpisem. Zpravidla jde o rezervy na opravu hmotného majetku v 1. odpisové skupině, dále rezervy na splatnou daň, rizika z podnikání, případně rezervy na restrukturalizaci.
- Účet 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti – na tomto účtu je účtována tvorba a zúčtování účetních opravných položek spjatých s provozním výsledkem hospodaření. Účet je určen k úpravě hodnoty majetku, která musí být posouzena při účetní závěrce. V případě jejího dočasného snížení je pak vytvořena opravná položka.
- Účet 574 – Tvorba a zúčtování finančních rezerv – na účtu 574 je účtována tvorba a zúčtování rezerv v souvislosti s finančním výsledkem hospodaření.
Dále existuje skupina nákladů, kdy ty jsou uznatelné jen do výše souvisejících příjmů. Zde se jedná například o hodnotu neodepisovaného hmotného majetku (pozemku) při jeho prodeji fyzickou osobou nebo manka a škody. Ty mohou být daňovým nákladem jen do výše náhrady škody.
Třetí skupinou jsou náklady uznatelné za daňově účinné za splnění určitých podmínek v ZDP, jako je např. finanční leasing, odpisy dlouhodobého majetku či výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců.
Poslední skupinou jsou pak náklady považované za daňově účinné pouze v případě, kdy byly uhrazeny. Zde se jedná např. o pojistné na sociální a zdravotní pojištění evidované na účtu 524, pokud bylo zaměstnavatelem uhrazeno do 20. ledna následujícího roku před rokem, za který je podáváno daňové přiznání. Dalším takovým nákladem je daň z nemovitých věcí účtovaná na účtu 532 nebo smluvní pokuty a úroky z prodlení plynoucí ze závazkových vztahů vedené na účtu 544.
V čem podnikatelé často chybují
Existuje řada nákladů, u nichž podnikatelé často chybují. Náklady, u nichž musí být splněny určité podmínky, aby mohly být považovány za daňově účinné, pak podnikatelé automaticky považují za daňové a na dané podmínky nehledí. Níže uvádíme některé časté prohřešky podnikatelů.
Velmi často je např. chybně účtováno o reklamních a propagačních předmětech. Reklamní nebo propagační předmět přitom musí splňovat jednoznačná kritéria:
- předmět musí být označen názvem obchodní firmy nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu,
- hodnota tohoto předmětu nesmí přesáhnout 500 Kč bez DPH,
- předmět nesmí být předmětem spotřební daně s výjimkou tichých vín.
Pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky, jde o daňově uznatelný náklad.
Často panují nejasnosti ohledně odborného rozvoje a rekvalifikace zaměstnanců. Zde musí být splněna podmínka, že úhrada byla zaměstnanci poskytnuta v nepeněžní formě. To znamená, že zaměstnavatel poslal peněžní prostředky přímo vzdělávací organizaci, nikoliv na účet zaměstnance.
Dále musí být splněna podmínka, že příslušný kurz či rekvalifikace souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Například tedy nelze, aby účetní absolvovala kurz výroby čokoládových pralinek. Respektive lze, ale rozhodně to nebude považováno za daňový náklad.
Sporné je také účtování o nákladech na pracovní oblečení a jeho údržbu. Zde musí jít o oblečení, jež může zaměstnanec nosit pouze v průběhu pracovního výkonu. Takže například u daňového poradce či auditora můžeme za daňově uznatelný náklad považovat např. oblek. Ten by ale kupříkladu drobný živnostník – instalatér, vysvětloval finančnímu úřadu horko těžko.
Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/danove-uznatelne-a-neuznatelne-naklady/
